cosa.cz
1) Plauertova vila (1925), ulice Žitavská 2055, architekt Hans Richter
vila záhy po dostavbě v roce 1925, Kronika strojírny Plauert, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Dvoupodlažní vila továrníka Arno Plauerta v průmyslovém areálu jeho strojírny. Arno Plauert vlastnil od roku 1903 malou strojírnu na výrobu obráběcích strojů (dříve strojírna firmy Otto Petschke & Co., Kolínská ul. čp. 930). V letech 1915-17 byl podle projektu arch. Zieglera ze Žitavy vybudován nový areál továrny v Žitavské ulici, jedné z největších svého druhu v monarchii, v letech 1938-39 byla vybudována nová montážní hala (později TOS). [1]
2) Přádelna bavlny a niťárna bratrů Perutzových (1894), ulice Nymburská 1321
architekt Sequin-Bronner, historická pohlednice, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Bratři Perutzovi z pražské Libně měli v době vzniku varnsdorfské továrny už několik přádelen na území Rakouska-Uherska. Přádelna na břehu Mandavy byla největší z poboček. Dnes se v objektu vyrábí kabelové svazky. [2]
Podstávkové domy
K domům ve varnsdorfských vsích příslušel většinou velký kus půdy (později na něm vznikaly manufaktury). Zástavba byla dřevěná, tvořena přízemními chalupami i velkými patrovými domy s roubenou obytnou částí v přízemí a hrázděným patrem se strmým bedněným či břidlicí obloženým štítem a kamenným portálem. Patro bylo vynášeno “podstávkou”, která omezovala nepříznivý tlak na roubenou konstrukci přízemí a přenášela zatížení z krovu. Domy tohoto typu, charakteristické pro severočeskou – hornolužickou – dolnoslezskou oblast (na styku výskytů obou typů konstrukce stěn), kombinují výhody obou konstrukčních principů.
Podstávkový dům je doložen na vyobrazení z roku 1490, v celé oblasti se tento princip rozvíjel od středověku. [1]
3) dům Karla a Anny Appeltových (1925 – 1926), ulice Jarošova 2058, architekt Julius Heinrich Richter
Varnsdorfský rodák Julius Heinrich Richter (1886-1974) pocházel z podnikatelské rodiny, která se zabývala zpracováním a výrobou bavlny. Na vídeňské akademii studoval u Otto Wagnera. Po první světové válce pracoval jako profesor na státní umělecké škole. Ve Varnsdorfu vyprojektoval textilku a sklad pro svoji matku Marii Richterovou v Čelákovické ulici, přístavbu textilky v ulici Josefa Lady a dva rodinné domy pro manžele Appeltovi a paní Luise Clarovou. [3]
4) Starokatolický katedrální Kristův kostel, nyní Proměnění Páně (1873-74), ulice Tyršova, architekt Franz Stolle
Roku 1871 byl jako výraz odporu proti závěrům vatikánskému koncilu založen Katolický politický spolek, následně byla ustavena starokatolická náboženská obec, která vybudovala novorománský kostel. V roce 1880 začala výstavba fary. Roku 1897 bylo do Varnsdorfu přeloženo starokatolické biskupství pro celé Rakousko-Uhersko. [1]
5) Továrna firmy Julius Kunert, ulice Východní
pohled na Kunertovy továrny [4]
Budova 2 (1928), architekt Rudolf Dinnebier
historická pohlednice, archiv Jana Vaci, zdroj: decin-tetschen.net [2]
fotografie, foto Jana Vaci, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Budovy 3, 4, 5, 6 (1933-36), architekt Rudolf Dinnebier
historická fotografie, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Varnsdorfský textilní průmysl exportoval do Jižní Ameriky či Orientu, ale hlavní objem vývozu směřoval na rakousko-uherské trhy. Po rozpadu monarchie roku 1918 se proto ocitl v hluboké krizi. Výjimkou byla nová továrna na výrobu punčoch firmy Julius Kunert & Söhne, založená roku 1924 a do pol. 30.let 20.století rychle rozšiřovaná na největší továrnu svého druhu na světě. Kunertovi spolupracovali se zlínskou firmou Baťa, roku 1929 měla továrna 800 zaměstnanců, roku 1939 již 5000 zaměstnanců a vyráběla 100 000 párů punčoch. Roku 1928 byla postavena osmipatrová tovární budova s 36 m vysokou věží, v letech 1929-34 byl vybudován moderní komplex na místě staré továrny formy Carl Stolle. Po znárodní v roce 1945 vznikl z provozů národní podnik Elite. [1]
Dnes v budově 2 sídlí Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf.
Další velké varnsdorfské textilky byly po znárodní roku 1945 sloučeny do národního podniku Továrny na samety a plyše (později Velveta).
6) Eltisova vila (1927-28), ulice T. G. Masaryka 2180, architekt Hans Richter
skica domu, zdroj Slavné stavby, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Dům si nechal postavit úspěšný právník Martin Eltis. Stavba byla vertikálně rozdělena do dvou provozních částí – obytné a pracovní. V té obytné části byla i tělocvična se sprchou a terasa, kterou architekt označil jako sluneční lázně. Martin Eltis byl židovského vyznání, podle všeho nacisté dům začátkem čtyřicátých let zkonfiskovali. Po válce zde fungoval dětský domov a od roku 1967 mateřská škola. [2]
7) Heldova vila (1933), ulice T. G. Masaryka 2331, architekt Otto Fleischer
historická fotografie zachycuje vilu krátce po vzniku, Neue Bauten in Nordböhmen – Ingeneur architekt Otto Fleischer, zdroj: decin-tetschen.net [2]
Dům si nechal postavit továrník Rudolf Held a jeho manželka Elfriede. Held byl majitelem slévárny vodovodních armatur (dnes TOS Varnsdorf), která stála poblíž vily. Továrník Held musel z Československa odejít v roce 1945. Vila poté sloužila k různým účelům, byly zde například jesle. V roce 1998 objekt koupil soukromý majitel a vilu zrekonstruoval. [2]
8) Kino, ulice Generála Svobody 3044
Budova ve stylu geometrické secese, realizovaná roku 1912 místní firmou Schmidt und Röttig jako první stálé kino v Rakousku-Uhersku. [1]
9) Hanischova vila s továrnou (1811), ulice Národní 512
Monumentální stavba z roku 1811 původně v empírovém tvarosloví. Velká obdélná budova je díky poloze ve svahu směrem do ulice v podstatě dvoupatrová, obytné první patro bylo původně přístupné monumentálním schodištěm, ústícím do střední části domu, která je hluboce zasunuta a vrcholí trojúhelníkovým tympanonem. Stavbu završuje nízká valbová střecha s bazilikálním prosvětlením. Fasády byly ve 2.polovině 19.století novorenesančně upraveny. Vzadu navazuje trojkřídlá tovární budova ve tvaru U. [1]
10) Textilní manufaktura (1812), ulice Poštovní 420
Od 1842 do 70. let 19. století hlavní celní úřad, 1871-1905 okresní soud. Empírová budova postavená nákladem podnikatele Josefa Stlleho. Kolem dvora vznikly čtyři přízemní hospodářské objekty, dochován jen jediný, č. p. 2570 na jižní straně. [1]
11) Turnhalle (1875), Náměstí E. Beneše 2926
Novorenesanční tělocvična v centru města. [1]
12) Kostel sv. Petra a Pavla, Náměstí E. Beneše
13) Balírna koření Vitana a. s., Národní 2367
Historie balení koření ve zdejším kraji začíná rokem 1884, kdy ve Chřibské založil J.C.Horn mlýn na mletí koření. Ve své době vyráběl široký sortiment koření a prodával je do celého Rakouska-Uherska do Ruska. Po znárodnění byla část výroby koření převedena do bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu, kde byl mlýn na mletí koření a balírna koření. Pražily a balily se zde také arašídy ve slupce. V současnosti se ve Varnsdorfu vyrábí 300 druhů koření pro norský, český a slovenský trh. [5]
14) Pivovar Kocour, Rumburská 1920
15) Vyhlídková věž Hrádek, Bergsberg (1903-04), architekt Anton Möller
Restaurace s rozhlednou na Burgsbergu čp. 1726, historizující velmi zdobná stavba se secesními prvky a imitací hrázdění byla vybudována s podporou knížete Lichtenštejna také jako sídlo Horského spolu pro nejsevernější Čechy.
Procházka se konala 16. července 2016.
zdroje:
[1] Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl: V-Ž. Praha: Libri, 2012. s. 92-111
[2] DĚČÍN /// TETSCHEN, Architektura na severu Čech. Dostupné z: http://www.decin-tetschen.net/stavby/podleLokality
[3] Boková, Dana. Tvorba Julia Heinricha Richtera a Rudolfa Dinnebiera ve varnsdorfské architektuře 1. poloviny 20. století. Dana Boková. In: Děčínské vlastivědné zprávy : časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska / Děčín : Okresní muzeum v Děčíně Roč. 12, č. 2 (2002), s. 18-25.
[4] ELITE a.s. – punčohové zboží, Historie a současnost. Dostupné z: http://elite-cz.cz/Historie-a-soucasnost/1353.html
[5] Wikipedia, město Varnsdorf. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Varnsdorf